Ovčáčková pátrá, radí, informuje aneb Jak na 28. říjen...

18. 10. 2020 9:50:08
Skutečně si zapátrám, jako tísící v řadě poradím a samozřejmě sem dám nějakou tu prospěšnou informaci.

Pan prezident coby děcko chystá poněkud schizofrenní státnickou akci, kdy jako Ziegler (náčelník Zasloužená karma promine) volá: "Sejděte se" a kdy jako Ječný do toho moudře podotýká "Neshlukujte se". A národ, co dostává diplomy a doktoráty poštou a v gumových rukavicích podepisuje servanému roznášeči České pošty, že titul přijal, dostává lekci...kterou vlastně už za těch sedm dobrých let čekal. Stejné je jen to, že se tohle mnoha nám zhusta nelíbí. Z Hradu jsou k tomu slyšet všelijaká vysvětlování, kdy nad bezbřehou úctou k vyznamenaným poletují andělé, no a taky trochu toho, že se bude přece zase v milovaném to pocitu mluvit. Nedávno to bylo celkem dobré rozcvičení. Leč slova jsou slova, a chtějí-li se v podhradí činy, podhradí chce ve valné většině vzor vskutku nejvyšší.

Zapátrala jsem. Je to nějakých pět let, kdy jsem se postavila proti mnoha hlasům, které radily - pro vyznamenání si nejít. Kdy se tak dělo s ohledem na vyznamenané, co se učí chodit do sálu královské vladislavské rané renesance ve flízovkách, případně mají za sebou přezajímavý život, kdy nad vyznamenáním jeden užasne. Apelovala jsem na fakt, že vyznamenání jsou v systému doporučení, a ne výmyslem prezidenta, co si znuděně kouká v noci do stropu a je kreativní. Apelovala jsem na to, že mnoho z nich není ve flízovkách a nemají na kontě jen to, že prezidenta hezky jako Delona zabrali kamerou. Ale že je z nich mnoho uvězněných ve svých pracovnách, jsou neznámí, ale nám všem, svojí odvahou a čestným osobním životním dílem, náš život ovlivnili. Jenže jenže jenže...pramálo lidí je zná. Soustředila jsem se hlavně na to, že 28. říjen je takzvaný výtah na světlo pro vědce a badatele a výzkumníky, a že jestli máme dětem předkládat cokoliv lepšího, než je náš sebestředný prezident, a jestli je chceme posouvat v touze něco dokázat, ukažme, ba přímo nahrňme jim vědce do obýváků. Jen ať je vidí. A také, že jsou mnozí navržení na vyznamenání tak staří, že in memoriam je sice věc hezká, ale už i proto, že si pocty zaslouží, prostě zaslouží, ať si pro vyznamenání jdou.

--------Jako poznámku na okraj svých pátraček jen přidám - k 90. výročí republiky jsem dělala s dětmi velkoplošný projekt na zeď, kdy samy vybíraly osobnosti ze všech možných oblastí vědy, společnosti, kultury, sportu - vyhledávaly a opisovaly osobní medailony, vytvářely plachty, kreslily, malovaly, seznamovaly se a posuzovaly a vyhazovaly a přidávaly osobnosti a přibíhaly s nápady na toho a toho nezapomenout. Ráda na to vzpomínám a není mi ten svátek lhostejný.

Letos do naší republiky přibyl koronavir. Akce se chystá i tak. Jak ji vidím?

Byť je to svátek, nad nímž nemávám rukou, 28. říjen je jen den, který začne ráno sluncem a to večer zapadne. Jako každý jiný. Jako je třeba ten dnešní. A je lhostejno, co se kdy stalo a co je napsaného v kalendáři. Nevíme, co a který den je slavný pro Jamajku, pro Lichnštejnsko, pro Surinam, pro Honduras... slunce přesto vyjde. Je veličina čas a pak naše hlava. Nic víc. Zvyky a tradice, které jsou, ale východ a západ slunce neovlivní. Dovedu si tedy představit tento čas uchopit i jinak. Dovedu si dokonce představit tu báječnou příležitost, jak ty vyznamenané poctít možná ještě líp. Dovedu si představit je nechat sedět doma a v nějakých krásných prostorách za účasti kamer České (veřejnoprávní) televize - nojo, pane prezidente, nojo, bo je to zkrátka standardní, - nechat sedět pana prezidenta, nechť k národu i promluví. A pak střih na vyšperkovanou osvědčenou vlaštovku Augustovou, co umí báječně předkládat krátké medailony lidí při volbách, tady důstojněji a ne ve spěchu, zrovna tak brilantně by to zvládnul na střídačku s ní třeba Martin Řezníček. Viděli bychom delší čas tváře, bylo by to v archivu, bylo by to k přehrání znova.

A co ta osobní účast? Co to Neošidit je?

Prezident Zeman zrušil novoroční projevy. Myslím, že je-li doba tak zlá a beznadějná, nejen my, ale i on má příležitost dát na frak některému horšímu zvyku a naplnit pokračování svých dnů zvykem lepším. Jako to musíme dělat my. Dovedete si představit tu noblesu okamžiku, kdy si v záři reflektorů k našim slavnostním obědům v televizi připíjí k Novému roku skupina těch, co v životě něco dokázali, měli by nám jít příkladem a nadechují se v novročních světlech v přípitku s prezidentem s námi na rok nový a především jako do naděje - že ten rok nový bude lepší a zkrátka v mnohém dobrý? Provází mne víra, že už na Nový rok trochu lépe bude, samozřejmě.

Jednu věc k tomu ještě dodám. Bude mi asi jedno, a vím, že nebudu sama, jestli to zase dostane někdo v mikině a zase někdo, kdo si může vedle vyznamenaných, jimž budu vždycky věnovat svůj čas ráda, připadat poněkud nemístně jako zapíchnutá hůlka, co to vyznamenání pak při odchodu dokonce málem ztratí. Tentokrát mě to nebolí tolik. Tentokrát je vůbec všechno natolik jinak - a vpodstatě jediná jistota je, že v něčem se náš prezident nikdy tak úplně nezmění. Jsou na pořadu momentálně věci jiné a mnohem závažnější.

A ta informace? Ovčáčková už končí. Na některé muže zkrátka nemám a jejich kvalit nikdy nedosáhnu. A ani nechci.

...a ještě jedna informace, nebo spíš odkaz:)

https://kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=561987

Autor: Radka Kielbergerová | neděle 18.10.2020 9:50 | karma článku: 34.20 | přečteno: 7484x

Další články blogera

Radka Kielbergerová

Profík se pozdrží arogance a hlavně zná dobře vlastní kodex, Patriku Bango a paní Janků...

Diskuze pod článkem o novém vzhledu Blogu se svezla přesně tam, kde být nemá. Zda to vědí oba admini, těžko říct. Blikat by jim kontrolka měla už proto, k jakým blbostem kontra svá okodexovaná prohlášení se svou vehemencí dostali

27.3.2024 v 2:44 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 111 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Doktorská pohádka

Nečekejte majstrštyk Karla Čapka. Čekejte spíš pokus o epigonství ruského Daniila Charmse - tedy surrealismus, co na případné čtenáře klade maličko vyšší nároky. Ale tu pohádkovou biblickou trojku, tu tam najdete. Žádný strach...

14.3.2024 v 10:45 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 183 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Filip Vracovský - mužská orchidej mezi páprdy aneb něco na té Kashcheevě je

Napsal blog, odpálil tlačítkem a jedno nechal v klidu, neboť diskutovat s neomylnými páprdy je ztráta času. Že je něco emočně přehnané? Nelíbí se? Trhá to formát pořadu? Ale kvůli tomu se nemusí vytahovat, že je to nabubřelá Ruska

13.3.2024 v 1:55 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Bloger roku, který nejlíp zvládá náběh na vidle?

Babiš je figura, která ty v cajku odrazuje a dodává jim co chvíli štempl. Netřeba soupisek, nejnovější "zmrd" je venku, do toho způsob mafií a putinstylu: Najděte něco. Ale, pane doktore, zanechte otazníku s osobním nahlédnutím

12.3.2024 v 14:16 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 133 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 470 Celková karma 14.07 Průměrná čtenost 808

Ráda kreslí, nejraději čte povídky a publicistiku, sleduje dokumenty. Preferuje svobodomyslnost a jízdu na kole.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...