Maminka má pravdu

To jsou ty kamínky, co tu loni lítaly jako fotbalový míč krásné cikánské Denisy, říkám si u jezírka, kde se chystám poválet. Kamínky si jako frotáž vetknout do kůže, slunce ať šimrá, a poslouchat cvrkot kolem. ,,Tam nelez, sakra,

...  nelez do tý vody, tam serou cikáni, slyšíš?" křikne maminka na chlapečka, který se narozdíl od  dospělých, co sem s ním k vybudovanému jezírku právě dorazili, neusadil na opracované kládě, ale po bílých kamínkách šťastně capká k vodě.

,,Štěpánku, do tý vody nesmíš, slyšels mámu?" zopakuje to chlapečkovi tatínek, který společně se třemi ženami pozoruje ze vzdálenosti několika metrů vodní hladinu a svého caparta u ní.

Chlapeček má navzdory zákazu oblečené plavečky, a tak se mu tyhle věci asi hůř vysvětlují. Máchá si nožičky, sedá si na bobeček, malou dlaní loví kamínky a nad hladinou je soustředěně přesýpá z toho malého dětského sevření zas do vody a pořád dokola. Zkouší stříkat vodu do azurového nebe a mezitím poslouchá, jak do vody NE! Pak se na něco trochu víc soustředí, pak vyskočí a běží těsně kolem mého nataženého těla k hloučku čtyř dospělých.

,,Já si myslim, že sem se počůral," povídá.

,,Prosimtě, to seš jen mokrej od tý vody, jak neposloucháš a jsi tam na bobku," řekne mu tatínek a já, co maličkému už ted vidím krk a zádíčka, se ocitám v jedné hezké scéně Tele tele: Nepočůral se, nepočůral, šikovný je...tleskají  rukama tři Teletubies, když k nim cupitá po vzoru japonských gejš kamarád Fí alias Michal Suchánek. A tak si celý krásně žlutý Fí alias Michal Suchánek také nadšeně zatleská, pochválí se, že se nepočůral, otočí se ke svým třem telekamarádům skorožlutými zády a ti zkoprnělí náhle tleskat přestanou.

,,Počkej, ty ses posral?" řekne mu tatínek, rychle se z klády zvedne a jde k němu, ale maminka, která rytmicky  třese s kočárkem a uspává miminko, ho uklidní.

,,Simtě, to neni hovno, to je jen nějaký bahno, jak tam seděl, proto má vzadu těžký plavky..."

,,Tohle neni bahno, ty vole, to je hoven plný plavky," vysvětlí mamince i jejím dvěma kamarádkám tatínek a táhne malého k vodě:

,,To je hovno, žádný bahno, si poď čuchnout... se posral, že je to děsný," zopakuje tu zvěst mamince, co kolébá s kočárkem, sundává Štěpánkovi plavečky a povídá mu přísně:

,,No, si to tady vymáchej, kamaráde, to musíme vyprat, až se to do vody vysype, tak se to takhle tře a pere se to... a dem domu."

,,... sem se chtěl koupat, sem se ani nevykoupal..." žadoní Štěpánek, zatímco se mu ,,bahna,, zbavené plavky klinkají na držadle kočárku v procesu usychání, prstíkama si překontroluje jako každý správný muž bimbáska, krčí nosík i oči proti sluníčku, tře si nožku o nožku a domů se mu nechce.

,,Poď, deme, si neslyšel? Se tu koupat nebudeš, serou tam cikáni," odbrzdí maminka kočárek a s kamarádkami, kterým se nelíbí, že na ceduli tu - ty vole- zakazují koupat psy, se začne ubírat cestou ...

... asi k autu.

,,Máma má pravdu, hele, dem..." přikáže tatínek a stane se nekompromisním majitelem štěněte, kterému se nechce tam, kam chce pán.

A tak je vidět jen malý smutný odcházející krček a smutná záda, skloněnou hlavičku, která věcem sotva rozumí, a dlaň, co si hrála s kamínky - ta vidět není. Ta je schovaná do dlaně tatínkovy větší, která to nahaté tělíčko trochu těžce táhne za maminkou, co má pravdu.

http://kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535104