To jste jí dal pěkný dárek k svátku žen...

8. 03. 2017 17:11:14
...říká Jaroslava Obermaierová s patosem v očích Jiřímu Sovákovi, kulišácky na něj špulí dvě svetříkem vyparáděná ňadra, zatímco si provinilý v téhle sborovně ne a ne připustit, že by tu dámu s rozteklými líčidly zval na hřbitov.

Tohle z Marečka zná každý. A je i zřetelně cítit, jaký význam v době vzniku filmu ten dnešní mezinárodní svátek měl. Na svátek žen vzpomínáme odlišně. Někdo jako na devalvaci v podobě schůzí, školních akcí, někdo i rád, napsáno o tom bývá mnoho. Anebo se pletu a dost možná, že nic. Anebo málo právě díky okolnostem a okázalostem. A že si pánové Smoljak a Svěrák v Marečkovi do té okázalosti posluhující věcem rýpli, je jasné. Že přidali zároveň tu hezkou podstatu, že ženská je ženskou, a ne strojem na plnění pětiletky, je tu moc milé. Totiž - rafinovaná profesorka, co ubulené Ivě Janžurové s čůrky očních linek tohle erotické papírové pnutí závidí, je tu nabíledni. Jasný pohled zpod brýlí zapíchnutý do terče a k tomu... no píšu to už výš.

Jenže takhle se na to dívám dnes. Nějak si tu musím přiznat, že když zabrousím do časů dítěte, ten svátek pro mne prostě něco znamenal. Řeklo by se - postižená zmermomocněná dětská duše, ale já na to vzpomínám asi ráda.

V družině se vyráběla všemožná papírová proplétaná srdíčka, přání, a domů jsme je nesli jako svátost. Přeskakovali jsme cestou domů proudy vody, které se v jarním tání valily zpod ledových krust, co sluníčku odolávaly v měknoucích okrajích už zcela nestatečně, na trávnících, kolem silnic jsme už nechtěli ten sníh, ty zvrásněné bílé deset centimetrů vysoké kopce sněhu s černými špinavými čepicemi na vrcholcích. Tyhle chudé sněhové pláně, co pro naše sáňkování dávno pozbyly cenu. Nechtěli a zároveň jsme ale ohrnovali nosy nad holými osvobozenými mapami země, kde kromě prvních jaterníků a sněženek polehávaly v zetlelém listí a hlíně promočené odpadky. Odpoledne bylo cítit jaksi víc nervně, protože za to nízké kapesné bylo třeba pořídit taky i narcisky pro babičku a vůbec - dobře to všechno rozpočítat. V květinářství se stály fronty, a já si zpětně říkám, nikdy už člověk nezjistí, jak jsme my děti působily v tu chvíli na prodavačky. Pořád mám za to, že tenkrát, jako by to bylo dnes, tohle muselo být jímavé. A pořád, jako by to bylo dnes, vím, že u dětí jdou některé věci stranou. Vidí jen šťastnou mámu, babičku, tetu, a to prostřednictvím připomínky nás dospělých, co jim svátek vyjevíme. A pak, když je ta chvíle, mají vlastní srdíčko na rozsypání, když to papírové s kytičkou pro mámu vytáhnou a popřejí jí. Oči jim svítí a nezalžeme z nás jediná, že tohle je věc, která nás odzbrojí vždycky. Že nás obestře takový ten moment chvilkové pohádky.

Takhle se na to dívám dnes. Lze tu namítnout, že na tohle přece není nutný nějaký osmý březen. Pravda to jistě bude. Ale já nějak neumím hrát hru, že by mi i dneska svátek vadil, nebo vůbec nic neříkal. Ke vzpomínkám se čestně přiznávám. A je tu ještě jedna věc.

Není přece tajemstvím, že člověk si pro podporu svého bytí na světě vytváří odjakživa všemožné takové zpříjemňovací příležitosti. Že co svět světem stojí, chce člověk mít zastání, chce být trochu na očích, chce, aby měl zastřešení, měl jistotu, aby se zcela vážně vnímal právě jeho problém. Proto i ve Starém Egyptě fungovala všelijaká vymyšlená božstva, třeba bohyně ochranitelka těhotných, proto vznikají jmenné kalendáře, proto vznikají svátky, aťsi všelijaké... Den komplimentů, mezinárodní den ledvin, spermií, zdravého spánku...

Na blogu je vidět, kolik témat se dotýká žen, kolik žen tu o něco křičí, kolik věcí se točí neřešitelně dokola, kolik ženských by potřebovalo zcela obyčejně obejmout a kolik se jich se svými různými věcmi prostřednictvím psaní nějak vyrovnává. Proč nemít svátek?

Když mi ráno přišlo pár esemesek a mně se rozlil ten docela hezký pocit po těle - ne, nebylo to od toho třeťáka, kterým jsem byla někde na řádkách výš - ale stejně (a jistě, že jinak)... malá milá chvilková pohádka.

Všem těm, které o to stojí, přeju dnešek s kytkou, s překvapením, s malými - skoro v návalu dychtivých očekávání - rozsypanými srdíčky, den alespoň s malým objetím, malou esemeskou, a tedy s tou chvilkovou pohádkou.

Tu raději posílám. To kdyby ti vedle vás sice moc hezky zavnímali krásnou Gabrielu, ale jinak pozapomněli. Budiž pro Vás útěcha, že zrovna v tomto případě jim zcela určitě nezbývá víc než jen a jedině pohádka ;)

Všechno nejlepší :)

pohádka a k ní ... jednoduchý výmluvný text v odkazu

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/fleetwood-mac/everywhere-51046

Valentýnské přání - čtverečkované srdce

Autor: Radka Kielbergerová | středa 8.3.2017 17:11 | karma článku: 21.26 | přečteno: 1063x

Další články blogera

Radka Kielbergerová

Profík se pozdrží arogance a hlavně zná dobře vlastní kodex, Patriku Bango a paní Janků...

Diskuze pod článkem o novém vzhledu Blogu se svezla přesně tam, kde být nemá. Zda to vědí oba admini, těžko říct. Blikat by jim kontrolka měla už proto, k jakým blbostem kontra svá okodexovaná prohlášení se svou vehemencí dostali

27.3.2024 v 2:44 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 115 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Doktorská pohádka

Nečekejte majstrštyk Karla Čapka. Čekejte spíš pokus o epigonství ruského Daniila Charmse - tedy surrealismus, co na případné čtenáře klade maličko vyšší nároky. Ale tu pohádkovou biblickou trojku, tu tam najdete. Žádný strach...

14.3.2024 v 10:45 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 184 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Filip Vracovský - mužská orchidej mezi páprdy aneb něco na té Kashcheevě je

Napsal blog, odpálil tlačítkem a jedno nechal v klidu, neboť diskutovat s neomylnými páprdy je ztráta času. Že je něco emočně přehnané? Nelíbí se? Trhá to formát pořadu? Ale kvůli tomu se nemusí vytahovat, že je to nabubřelá Ruska

13.3.2024 v 1:55 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Bloger roku, který nejlíp zvládá náběh na vidle?

Babiš je figura, která ty v cajku odrazuje a dodává jim co chvíli štempl. Netřeba soupisek, nejnovější "zmrd" je venku, do toho způsob mafií a putinstylu: Najděte něco. Ale, pane doktore, zanechte otazníku s osobním nahlédnutím

12.3.2024 v 14:16 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 133 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Jaroslav Herda

Psala o strachu voličů Zemana ve svém blogu jinak, než jak napsaly Parlamentní listy.

Pedagožka, spisovatelka, blogerka a mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka paní Veronika Valíková Šubová oslovila kováře - redakci Parlamentních listů.

28.3.2024 v 7:22 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 605 |

Martin Faltýn

Trochu se nám ty (dez)informace rozmáchly

Zažil jsem poměrně drzý článek, navážející se do jistých aktivit. Cožpak, to navážení by bylo v pořádku. Horší bylo, že autor neochvějně odkazoval na důkazní fakta. Což byla ovšem speciálně z jeho strany dezinformace, jako hrom!

18.3.2024 v 9:09 | Karma článku: 28.03 | Přečteno: 3853 | Diskuse

Jan Pavelec

ČT je hlásnou troubou pětikoalice

Je to zjevné ze způsobu vedení TV debat, z otázek, kterou jsou kladeny, z odpovědí, které jsou souhlasně rozvíjeny nebo naopak nesouhlasně ostrakizovány, a hlavně z témat, která jsou nastolována nebo naopak zcela ignorována.

9.3.2024 v 9:35 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 369 |

Jaroslav Herda

Do politiky často vstupují pohádky, někdy i drogy.

Když děti politiků experimentují s drogami, mohou nastat nečekané situace, však v tomto případě, v samém závěru příběhu, je droga jako příčina nedorozumění nakonec vyloučena. I nedorozumění.

4.3.2024 v 23:45 | Karma článku: 7.56 | Přečteno: 226 | Diskuse

Jiří Turner

Prima zprávy

Pamatuji, jak za bolševika byla média přehlídkou vítězství, úspěchů, pozitiv a jistot. Dnes jsou to katastrofy, neúspěchy, hrozby, varování, katastrofální vyhlídky a prognózy vyvolávající strach, nejistotu, zklamání a skepsi.

4.3.2024 v 14:27 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 796 | Diskuse
Počet článků 470 Celková karma 14.08 Průměrná čtenost 808

Ráda kreslí, nejraději čte povídky a publicistiku, sleduje dokumenty. Preferuje svobodomyslnost a jízdu na kole.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...