...ale v těch velkých peckách Ivan Král žije dál

Zemřel hudebník Ivan Král. Čech, co znal největší legendy, psal pro ně, produkoval - Patti Smith, Blondie, Iggy Pop, David Bowie, Beatles, U2, Lucie, Miro Žbirka, Aneta Langerová, byl hrdý na Václava Havla, zaujatý Jiřím Suchým..

....................................................................prostě skvělá muzika - Patti Smith a Ivan Král

Vzpomínám, jak ho krátce po revoluci někdo představil nám, co o něm povětšinou neměli moc páru. Najednou to nebyl jen Honza Hammer, co se uměl prosadit za velkou louží v době, kdy to v americkém showbyznysu nebylo lehké vůbec, ale byl tu kdosi neznámý, kdo v osmnácti v roce 1966 emigroval a po čase, kdy vyhrál jeden konkurz, pracoval pro ty největší hvězdy. Baskytarista, co se na basovku za týden pro ten konkurz naučil, hudebník, rocker s naprosto antirockerským stylem života, introvert se skvělým citem pro věc, autor nejlepších alb Patti Smith. Nejen...

Vzpomínám si na záznamy, komentáře a titulky k setkání s Václavem Havlem, kterého si vážil a pociťoval prý nesmírnou hrdost po Havolvě slavné řeči v americkém Kongresu. Měl pocit, že jak on, tak Američané takovouhle řeč ještě neslyšeli...

Ivan Král je spojený s Václavelm Havlem společným obdivem k The Rolling Stones, Ivan Král, jak se dá vzpomenout, přijel docela samozřejmě na koncert k poctě Václava Havla do Lucerny, když Václav Havel zemřel...

Uznával názor Keitha Richardse: „Havel je možná jediná hlava státu, kterou vůbec napadlo přednést projev o tom, jakou roli sehrála rokenrolová muzika v politických událostech, které vedly k revolucím ve východoevropském bloku. Je to také jediný politik, u kterého jsem hrdý, že jsem se s ním sešel.“

Pomáhal po revoluci českým a slovenským muzikantům, pracoval na jejich největších hitech, na svoje kořeny nezapomněl ani po pětadvaceti letech, kdy u nás v dobách socialismu neměl nikoho, s kým by měl kontakty...

Kolikrát obdivujeme svět a spolehlivě nás zahřeje česká stopa v něm. Nejčastěji ta sportovní, hudbu objevujeme hůř. Ivan Král, Jan Hammer, Rudi Linka nejsou hvězdy beatlesáckých rozměrů být tvářemi spešl edic pánských ponožek letošních Vánoc a tváří masivních prodejů plakátů do holčičích pokojíků, ale stojí v pozadí geniálních projektů hudby velkého světa. Ivan Král s hity, co si je přezpívávají ti nejlepší a nejúspěšnější z showbyznysu, kterým vytvářel alba, multiinstrumentální Jan Hammer s šmrncovní filmovou muzikou amerických seriálů, Rudi Linka, jazzkytarista a příjemný komentátor, šoumen, co k nám ze zámoří dováží ve formě letních festivalů skvělý džez. Také v kvádru urovnaný Štěpán Markovič, co jako saxofonista hraje americkým prezidentům a s romskou kapelou boduje po světě.

Těší to, těšit by to mělo. Jako těší třeba to, že slavný Mozart měl svůj vzor nejen v papá Haydnovi, ale dost v českém Josefu Myslivečkovi.

Projevem spíš tichý introvertní Ivan Král v něděli 2. února nepřepral rakovinu a odešel snad do toho správného nebe, plného dobré broukané muziky. Totiž jak říkal, písnička se musí dát dobře broukat...

Ať žije Král...

Což se jemu - díky všem těm peckám, co je s nimi spojený, pro nás navždy podaří.

.

O všech, koho znal Ivan Král, a všechno, jak to bylo, buď v knížce Honzy Vedrala Neuvěřitelný Ivan Král, nebo na Youtube v záznamu z Show Jana Krause.