Máme ty věci v paměti. Nálada po klíčích trvala tak dva roky, nebo tři, a my začali leccos zgruntu jinak. Učili se a motali se v tom. Někde se začít muselo. Nebudu adresná, kdo tehdy přivedl Václava Klause. Nebyl sympatický už tenkrát, ale byl tu, že věci znal. Potřebovali se ti, co prostě znali. Republika nová - psát že zcela nového myšlení se píše hůř, se čím dál víc brala cestou ekonomiky. Ideály se ocitaly v mlze. Václavu Havlovi bylo víc a víc těžko, když měl jednat s ekonomem, s jehož vizemi o společnosti se diametrálně rozcházel, až se rozešel zcela. Nakonec nám ekonom idealistu vystřídal a vládnul tu deset let. A pomalu se vytratilo věcí, co je dneska hledáme na Letných. Já osobně pociťovala po dobu těch deseti let nechuť, nebo pocit Nula. Nic v dálce, Nic zájmu, Nic touhy se posadit u týví a vidět a trochu v prsou povyrůst. Nic rohlíku nad tím roztomilým upozaděným ťapáním esejisty, co všechny přítomné rozsvítil. Za mořem před mořem u nás...všude. Distingované sucho s tím jediným roztomilým momentem - perem, co skončilo nemotorně v kapse. Pokračování všeho známe. Zatímco ex zkoušel módní diktát a džegíny, nad Prahou zavlály trencle.
Nesejme ze mne nikdo pocit, že začíná býti rozklausováno. Semtam se emočně přidupne, semtam sametově sebezavzpomíná, kdy se Václav Klaus sebenatřese, semtam se elegantně plivne, semtam se to vyjádří natvrdo, semtam se vysloví pochybnost o Andreji Babišovi a pak se to zase někde elegantně vyrovná. Co kdyby...
Včera jsem se někde dočetla, že ODS začala "svému otci" vadit, když podle něj začala jít až příliš ve šlépějích "pravdy a lásky". Využiju slova Martina Komárka, co v úterý řekl, že ano, právě tato demonstrace 10. prosince má tu největší cenu. Teď je už opodstatněná. Ale že on by slova o lhářích vedl třeba jinou rétorikou - že umět pracovat s hodnotou pravdy není jejich programem. Myslel tím Zemana a Babiše. Já k tomu přidávám Klause, který pravdu používal vždycky pragmaticky až za mantinel a pak se s ní pracovalo v manipulačních nátlacích. Učitelé si musejí přiznat, že si své povolání špatně vybrali, přírodu začneme chránit, až si na sebe sama vydělá. Cvak - prezidentská návštěva deníku Blesk. Návštěva bulváru. Nojo, bulváru. Není špatné podporovat to, co umí zdiskreditovat. Václav Klaus, zdá se, nedělá v poslední době nic jiného, než velejemnými způsoby diskredituje všechny odvážnější, než byl kdysi on sám. Přednášky a "demýtizace", kdy se zdá všechno jakoby hravé a nic tenkrát tak až dramatické - a toto, hmm, toto je třeba vysvětlit jinak.
Je dobré vzedmutí společnosti proti problémům, ale je nutné zmínit, z čeho tyhle problémy rostou.
Andrej Babiš je přímým produktem využité slabé chvíle odklonu od hodnot listopadu. Hlavním architektem dnešní situace, architektem začátku toho marasmu je pro mne Václav Klaus. Kdy se lidem vnutilo, že je nutné vše ekonomizovat. Vše. Vztahy, mezilidské vztahy, přírodu, důvěru, morálku. Je nutné být zkrátka šikovnější než ti druzí...dělej to taky tak, o tom je svoboda a demokracie. Jeho jméno stojí kdesi na začátku věcí a jistě a varovně by mělo velmi důrazně začít zaznívat. Vybojujeme Babiše pryč ze dveří a Klaus vleze s nějakým novým uskupením jako vítěz oknem. Ne nadarmo Chvilkaři apelují, že je třeba řešit to všechno dál ve skutečně zodpovědných vizích.
Je zkrátka dobré neudělat chybu dvakrát.
Babiš je výrobek totalitních her mocnějších v době temna, v pokračování chaosu po revoluci...který nastat musel, a produkt zlaté doby všech kmotrů, kdy v momentě jejích konců za všeobecné nespokojenosti totiž přesně ví, kdy vstoupit na scénu jako hrdina a spasitel - se svou stranou lepších časů. Kterému ovšem celý ten požehnaně dlouhý čas tenhle systém božsky vyhovoval. Přichází však v době, kdy napravovat bylo co.
Václav Klaus je šikovný a nechává se slyšet, kde to jde.. Nechává se například slyšet, že jeho souputníci z dob revoluce jen nemůžou vydýchat, že moc nepatří jim...
Drobná poznámka k tomu. Pavel Novotný je neskutečně silné dráždítko. Ale není nakonec sympatické a mnohem modernější a lepší jako politický styl, dokáže-li říct, že ač někoho považuje za malé děti, váží si jejich práce. Že mu jako někomu z jiné strany v životě v minulosti nehodili klacek pod nohy a že si jich váží zejména proto, že to jsou "slušný lidi a že nekradou"? Probuďte mě , jestli takhle někdy mluvil kdokoliv z těch třech zmíněných. Já osobně v tom cítím podstatu dobře nastavené budoucnosti jako té, co má být v politice pro klid země alfou a omegou. Můžem se trochu špičkovat, ale dokážu jako rytíř uznat kvalitu protistrany. Nemanipuluju a nekonstruuju, přestože by se mi to asi i hodilo.
Někdo je problematický svým humbukem, roztodivnými kostýmy a slovem jako pěst. Tedy chvílemi na vyhození dveřmi a asi i oknem. A nemá tendenci lézt zpátky. Jednou to řekl a stačí. A někdo je jemných mravů v dobře padnoucím kvádru a já přesto doporučuji, vidíte-li ho, jak opatrně vlézá a vlézá oknem, to okno rychle přivřít. Kvádro nekvádro.
Jako jsme měli v průvodech Marxe a Engelse a Lenina, mám nějak za to, jestli není čas na varovnou karikaturu k těm dvěma ještě třetí. A protože jablka nepadají od stromu daleko, viděla bych tu raději ještě o tvář víc.