Fotka značky Nepohodlná svoboda aneb přepsat dějepis už jde hůř

Zhruba rok sbírání materiálů, aby se při 30. výročí věci připomněly. A ač už fotek tehdy bylo dost, s dneškem se to srovnat nedá. Po třiceti letech Letné a Václaváky. A fotek, že se to Sametu nezdá. Mobil má každý, leccos už nejde

Proplést se davem v čekání na Smrt, co zacinká na Orloji, a vstoupit do prostoru Staroměstské radince. Koná se tu už tradičně výstava Czech Press Photo. Láká tu na ni za sklem Soňa Červená v tichém patetickém sehnutí šíje v zachycení fotografky Kateřiny Šulové. Portét je vůbec kategorie, co zaujme moc, je ta první, kam se po vstupu oči stočí. Jako z barokněklasicistních obrazů v temnosvitu a v dialogu tváře a rukou ohromí portrét Lenky Bradáčové od fotografa Michaela Tomeše. Hravostí i nápadem potěší řezy tváří ve skládance - herec a jeho český dabér. Z jiných kategorií potěší tramvajačka u Anděla a canisterapie. A zarmoutí kontroverzní akce najatých střelců holubů od Dana Materny, odjinud povinně zahalené dívenky s úsměvem - prý že sledují klauna. Svědomí výrazně nahlodá kategorie Můj život s handicapem, tentokrát senioři v energetické chudobě, oceněné VDV Nadace Olgy Havlové.

Vítěznou fotku Lukáše Bíby, která zachycuje červnovou demonstraci na Letné, nechávám naposled. Je známá, je pochopitelná a mně nevadí, že vybraná s jistým záměrem. Kolem je fotek mnohem víc, našla bych jiné, hezčí, asi lepší. Něco však při pohledu na ně dojde mnohem víc. Jsou to hesla a nápisy - tváře lidí, nálada dobrá i rozhořčení, tohle samozřejmě taky.

Ačkoliv nejsem typ, co by se uvyráběl transparentů, i když zas často ocením nápaditost, je to přece jen věc pro něco dobrá. Zvlášť když ji tolik lidí zvěční a ona zůstane. To je ono. Ona zůstane. Ona se opakuje už dobrého tři čtvrtě roku a vymazat se moc nedá. Mobily lidem nesberete, fotka je dnes fenomén, nejen čtvrt milionu lidí má ve zvyku fotit všechno. Tohle v listopadu člověk v ruce s klíči v té euforii neřešil - svoboda se hltala. Bez techniky. Většinou. Známe řadu fotek té doby, ale rozdíl tu je právě v té technice a v samozřejmosti jejího použití. Dneska každým.

Po třiceti letech se dokázalo skoro a "rádoby kdyby" zapomenout na ty, co na Letenské pláni a na balkoně Melantrichu tehdy stáli a co se jejich kredit dá považovat za nezměněný. A na nejvyšších místech po těch třiceti letech sedí ti, co se rychle mezi ty odvážné zařadili, dneska jsou hybateli sametového vesmíru, co ale ponechali samet i masarykovské  "nás spasí jen vzdělání a morálka" hluboko pod sebou. Přece pochopitelně v rámci ekonomizace všeho, včetně té morálky. Ta si měla laskavě utáhnout opasek. Anebo jsou tam nahoře ti, co už tehdy větřilii, že nastává doba pro jejich bůhvíjaké kšefty.

Až se bude za třicet let hledat a vysvětlovat, věřím, že nejen prestižní fotografové, ale dost dědečků a babiček doma uchová autentické záběry. Jak jsme jako velká část národa nebyli důkladně dlouho spokojení s jedním prezidentem a jeho dámou spravedlnosti, že jsme nechtěli být spojovaní s premiérem, který nemá čistý stůl nejen vůči nám, ale ani vůči sousedům. A že to, co se semtam jeví jako učebnicové zjednodušení historie, asi nepůjde vtěsnat do jednoduchých vět. Nebo do poznámky o jedné nespokojené akci. Zvlášť jestli na fotkách generace dnešních batolat uvidí lidi v bundách a v horku a šortkách a zase v bundách - a že ty fotky mapují rok. A ty bundy a šortky a rok jsou stále dokola a dokola mezi nápisy, co stále mluví o odchodu někoho z vlády a odchodu někoho z Hradu, když neumí jít z principu své role s lidmi proti nedůvěryhodným politikům. Jako to uměl prezident Havel, co v občanské aktivitě držel lidil za ruce a jejich stesky chápal.

Milionu chvilek se daří to, co jde cestou jistého vzdoru a důkladnosti s vizí cíle. Jak to říká Máhatmá Gándhí - nejdříve vás ignorují, pak se vám smějí, pak s vámi bojují a pak vyhrajete.

Nevím nevím, jestli se hned tak vyhraje. Jedno vím však jistě. Ty tisíce nápisů o odchodu pryč děti nenajdou nikdy v dějepisu v ilustrační fotce u Václava Havla. Nenajdou jeho karikatury v nespokojeném průvodu, nenajdou kritická provolání k podpoře šméček, co okrádají zem, které on velí. Protože prostě tyhle fotky nejsou. Ale co už spolehlivě děti najdou, budou nejen fotky, ale i videa davu v pískání na jedné straně a na té druhé nepatřičné ublíženosti kladečů kytek dvou Klausů, Babišů a poslů věnců od utečených Zemanů. Najdou na fotkách nápisy na kartonech a plátně jako záznam toho, že správa naší země nebyla v pořádku. Ale že jsme chtěli být poctiví vůči sobě i těm z Evropy, kteří nás kdysi vzali mezi sebe bez předsudků a v dobré víře. A my tehdy třicet let po tom aktu prostáli i možná víc než rok na Letenských pláních a Václavácích a náměstích svých měst, abychom nějak řekli - důvěra a poctivost nám pořád něco říká. A hlavně - nejsme jako oni.

Ne každý nápis mi vyhovuje. Jsou transparenty, co mi blízké nikdy nebudou a osobně mám za to, že by se měla hesla dotýkat hlavně toho, že chceme právní stát, že zákony země platí pro každého, a než odstoupení Babiše - spíš požadavek jeho spravedlivého soudu. Nebo možná - pane prezidente, ústava opravdu není toaletní papír. Ale měla bych spíš dvě jiné věci. Ta první, že navzdory těm nápisům třeba i ostrým - jen tak věci samy od sebe nevznikají. A ta druhá?

Máme tu největší část voličů, která stojí za svým premiérem, a tak se chce skoro házet rukavice. Premiér je trochu v ohrožení a pod drobnohledem. Voliči Ano, vám nic neříká vyrazit na jeho podporu? Dav máte přece mnohem větší, chtělo by to nápisy o premiérově nevině, toho, že za ním stojíte... a bratru dobrých 450 tisíc ať vás dohromady je. Hlavně hesla. Která se jednou dostanou ve vítězných fotkách do vestibulu Staroměstské radnice a dětem do učebnic. Dějepisné knihy lze vašimi nápisy přece docela jednoduše přepsat. Kde jsou vaše hesla na podporu, plná lásky a zdůrazněné premiérovy poctivosti, co je vy rádi ponesete?

Demonstrace proti i na podporu věci jsou přece projevem svobody, ne? Anebo taky laxnosti a podivného svědomí, když se demonstrace vůbec nesejdou anebo když se odsuzují.

https://www.czechphoto.org/cpp/detail-rocniku/2019/344/#cat-345