Tak stručný bude dnes můj přací blog. Pominu cizí jazyky, kde nalezneme jména jako Galus, Gál. Galo, Gallus, Gawel. Nebudu marně připomínat, že v latině se slovo gallus vyskytuje jako to, co ukazuje na kohouta , a proto se Francii, říkává , že je to země galského kohouta.
Je velmi málo k tomu jméno hodnotit, jaké vlastnosti by měl nositel mít. Samotných nositelů mnoho není, údajně jen asi třicet v naší zemi. Málokdo nějakého Havla zná, spíše z nostalgie chodíme na jakési Havelské trhy v tento čas a víme, kde je v Praze trh Havelský. Někdo dá přednost havelskému posvícení, někdo si počká na svatomartinské.
Mně se nechce čekat. Mně se chce dnes v kalendáři polichotit jménu, kterému bylo polichoceno někým. Tím, kdo ať měl své klady a zápory, měl svá rozporuplná prezidentská rozhodnutí, který rozhodně nebyl svatý, ale kdo si vždycky uvědomoval, že tak jak zemi nepateticky bez pomoci bonmotů opravdově miluje, že je také v roli: Být jejím dobrým reprezentantem. Že nebýt dobrým a slušným reprezentantem, přišlo by mu to jako selhání a jako dolů z Hradu odhozený plivanec kompletně na všechny. Že na to sice naprosto nehraje, nikoho k tomu nenutí, ale chtěl-li by kdokoliv mít jeho portrét v institucích, na školách - třeba, že celá věc má být taková, aby kdokoliv nediskutoval, jestli tam vůbec být má z tak neuvěřitelného důvodu, že by kupříkladu házel sprostými slovy lépe než nějaký nenapravitelný Voráček s Pažoutem. Že zkrátka nikomu nevytvářel dilema v tak zásadní věci, jako je to, co se učí odmala; slušnost a korektní jednání. Co ti "dnešní vynesení do postu" zapomenou ve chvíli, kdy si uvědomí neomezenost své role v souladu s chybějící morálkou, a cosi za ni u nich dá vyznít jejich ubuovskému primitivismu s rozkošností v osobním užívání.
Havel má svátek. Havel je vzpomínka na časy, kdy se vulgarismy dost možná neodvracela pozornost od toho, že máme zájem se pod křídly kohosi na východě vracet někam, kde nám zase po létech nezbyde než o opravdové svobodě, korektnosti a dobrých mravech ve společnosti mluvit tlumeně. A nebude to proto, že tam každý z nás utrousí nejeden vulgarismus. Zcela oprávněně.
Havel má svátek. Václav Havel si nějaké to i nepatřičné připomenutí navíc - zvláště dneska - očividně zaslouží. Jak zle se tu dá tvrdit a obhajovat, že by nás svět tehdy bez dilema přijal, kdybychom měli Havla tak "dokonalého", jakým je současná hlava státu. Jestliže Miloš Zeman vysílá do světa to, co vysílá, měl by mu kdosi říct, že tento svět ho poslouchá i kvůli tomu, že jeho předchůdce vždycky dvacetkrát pečlivě vážil slova. Získal pro nás svou figurou respekt ve světě; že jsme zemí kulturní a že máme úroveň. Svět nám podal ruku jako slušným, s nimiž má cenu hrát. Kdo kdy podnikal, ví, o čem je tu řeč.
Doporučuji přečíst dnešní článek A. Mitrofanova.
Havlům vše nejlepší.