Ida, den smrti Caesara, den březnových id

 Je patnáctého března, Caesarovi se do senátu jako v předtuše nechce, přemítá o svém událostmi naplněném životě a hlavou se mu mihne jedna věštba vyčtená z obětních jater, která mu nepředpovídá nic dobrého - březnových id se varuj

 Caesar je doživotně jmenován vojenským diktátorem a opozice se začíná opásávat skutečnostmi, že si imperátor příliš užívá své moci. Panují tu obavy, a ač známo, že vůči římským protivníkům nebývá Caesar nečestný a zbaběle zákeřný, obavy a chuť po nastolení nových pořádků tu převáží.  Věci se seběhnou poměrně rychle, mezi těmi třiadvaceti ranami, které mu berou život, je rána i Brutova.

Děje se tak 15. března 44. roku před naším letopočtem a březnové idy vstupují do povědomí.

Březnové idy stojí vedle nónů a kalendů na pomyslné přímce třech velmi důležitých pojmů pro počítání času v tehdejším kalendáři, takzvaných tří pevných dnů. Ty sloužily v římském kalendáři k určování ostatních dnů v měsíci.

Kalendy byly prvním dnem každého měsíce - 1. ledna to byly takzvané lednové kalendy, a pokud tu hledáme souvislost s pojmenováním kalendáře právě tímhle slovem, je to právě tato spojitost.

Nóny byly pátým nebo sedmým dnem každého měsíce a také devátý den před idami. Například pátého prosince to byly prosincové nóny.

Idy znamenaly označení pro třináctý či patnáctý den každého měsíce a pro představu, patnáctý den byly idy v březnu, květnu, červenci a říjnu.

Jedno z nejčestnějších míst v knihovně se třeba u mne dostává knížce Thorntona Wildera Březnové idy. Spisovatel jinak známý komedií Dohazovačka, čili Hello Dolly, se ponořil do úvah Caesarových natolik, že si čtenář tohoto slavného diktátora oblíbí pro jeho jasnou pragmatičnost. Pro jasná vykreslení Caesarových vykroucených očí nad plněním božských dogmat a nesmyslů. Pro jeho podivování se nad politikou určovanou ansámblem přisluhovačů, tetelících se nad slepicemi a jejich chutí nebo nechutí na červy,a tedy do boje jít, či nejít. Objevíme muže nevěrného, milence, který asi skutečně Kleopatru miloval. Hlavně proto, že byla žena neobyčejně chytrá, moudrá - a tohle u něj, v uvažování předloženým spisovatelem, převažovalo nad vší pochybnost. Jak hltal s nadšením posměšky na svou osobu psané po římských zdech a jak nad nimi přemýšlel. Kniha je to zkrátka k doporučení.

V dnešním kalendáři je k patnáctému březnu připojeno jméno Ida. Podle výkladu severské, germánské, staroskandinávské jméno a ve významu - id znamená čin. Můžeme si říct, jak dokonale to koresponduje se zmíněnou vraždou. Dalším výkladem může být jméno odvozené od významu žena - itis, a jinde nalezneme výklad, že mládí a síla, a to podle staroskndinávské bohyně jara a mládí -  Idabergy, Alidy či Iduny. Každopádně se všude dočteme, že ženy toho jména jsou především silné a hned tak něco je nezlomí. Perou se se svým osudem a po porážce se zvednou a jdou životem dál.

A tak tu nejde nepřipomenout, jak jsme jako děti nerozuměly a smály se věčně rozkřičené a nešťastné seriálové Idě Raskenové, kdy rodila jedno dítě za druhým. Až pak jeden objevil severskou duši jako starší a dospělý filmový fanda a samozřejmě pochopil. Jakou pravdu o síle člověka v podmínkách severu dob minulých nám tohle filmové umění sděluje. Musel přijít třeba jeden režisér a musel přijít zase jiný a jeden skvělý film - Býk - Oxen. Který zas ukazuje, jak důležité je nesoudit hned příkře zdánlivou nemorálnost bez znalosti mapy čehokoliv, tady kupříkladu ženy, která si v hladomoru musí poradit bez muže. Ida je jméno severu, ženy jsou tu silné.

V českých luzích a hájích Id moc neběhá. Vzpomínám na jednu a byla výjimečná. Kde je teď, nevím, ale už tenkrát se říkalo, že je geniální.

Ale jednu známe všíichni. Tedy všichni, kteří ji znát chceme. Ona poví, co je to láska. Ona vám to ukáže a vyzpívá.

Vše nejlepší k dnešnímu svátku všem Idám. Třeba oslavit svátek písní.

 Respektovaná učitelka se širokým srdcem - paní Ida Kelarová. Je o ní i film... O čo ide Idě...je moc hezký a potřebný... důležitý.

https://youtu.be/4tCzyAVKy5Q