Neetická glosa o státních pohřbech
Nelze už prozkoumat, zda fotografie se špalírem smutných mezi hroby a nápisem Zeman znova - 2019 byla dílem samotného blogera Václava Dlouhého... je zkrátka pryč. Opravdu zarazila, ale opravdu, třeba pro mne, vzbudila jistou asociaci. Neměním názor v tom, že o smrti se mlčí vždy, když se zprávu dozvíme, a smýšlím tak proto, že máme tendenci ještě i nevychladlé tělo cupovat i s jeho špatně zapnutou košilí někde kdysi dávno v záběru kamer. Také mi vadí šumy objevených a jako senzace zveřejněných zdravotních zpráv. A sotva bych pochodovala v průvodu za kašírkou představující jako vrchol lejna prezidentovu hlavu, ačkoliv včera, krátce po vytažené ruce vítěze rozhodčím v ringu, se při prezidentově označení reportéra Keblúška mutantem člověk pokřižoval, aby ho nezavalil kámen tíže, jehož tíha se zdvojnásobila pocitem, že do lejna právě šlápl. Většině z nás vadí a vadilo na vítězi voleb mnoho věcí dokola omílaných a to i těm, co ho volili. Ale soudní se dokázali přenést i přes toto a jaksi vnímat lidsky ubývající jiskru a síly; slovy Alexandra Mitrofanova, podomní prodejce elixíru zdraví a mládí jako někdo takovéhle vizáže by od vašich dveří odešel prvděpodobně s nepořízenou. Nechat v klidu dožít.
V době prezidentské kampaně jsme mohli z úst sociologů, politologů a důvěrných známých osobností veřejného života zaznamenat srovnávání věcí. Mimo to došlo i na nezpomenutelný státní pohřeb Václava Havla. Vzpomínalo se na reakce lidí, srovnávalo se se stejnou událostí v osobě Tomáše G. Masaryka. Zmiňovalo se nefalšované dojetí, to, jak lidé nechtěli poslední rozloučení s ním obejít jen záběrem v televizi, jak se mu chtěli opravdu poklonit, fronta nefronta, a neváhali ani na okamžik vzít si v práci dovolenou a přijet z dalekých koutů naší země. Úvahy o hromadných celostátních autobusových výletech tu nemají co dělat. Lidi se prostě sebrali, vzali si volno, Václav Havel jim za to stál a tyhle záběry a přecpané kilometry důstojného tíživého Ticha cesty Králů nikdo nepřepíše. Václav Klaus, z něhož Václava Havla - v niterných přiznáních přátelům - bolel žaludek, setkání s ním rád neměl, lidsky si nerozuměli, se tady ukázal jako opravdový státník. Který se povznesl nad to, že kredit právě zemřelého nebude mít nikdy. Tahle demonstrace národa ještě dneska v lidech vyplave jako ono známé z pohádek - celá země se pokryla černým suknem... a smutkem. Hlavně v duších.
Jsem nakonec po úvaze ráda, že se našlo pár těch, u nichž jsem nezaznamenala, že by se včera přetrhli s blahopřáním. Vítěz prokázal několika dobře mířenými ranami hned po zvolení, že nejtristnější je pohled na vítěze, který neumí vyhrát. Vyhrát se vší grácií, jako by to vítěz zvládnout měl. Ale jeho voliči tento styl přece očekávají. Zaštiťuje jejich zájmy, přitakává o podhodnocení obyčejného člověka, vnímá problémy a stesky na drahotu a lumpenelity a vnímá jako to požehnané zemitost pravého českého člověka. Který léta letoucí odvozuje politiku od toho tady a teď a teď zkrátka příliš drahý rohlík a příliš drahé tohle a tamto a ...pane prezidente, vy nás zachráníte, vy přece dobře víte.
Ale nevím já. Až se Miloši Zemanovi stane přece jen jednou, jako každému z nás, tahle smutná událost, jestli si právě tihle onoho známého - co je doma, to se počítá - opravdu vezmou neplacené volno. Zda investují do nafty a benzínu anebo do zpropadených Českých drah a pojedou se mu lidsky poklonit. Jestli to pro ně - díky Bruselu - nebude moc drahé. Být by nemělo. A já poprvé v životě zvažuji, zda otevřít diskuzi. Ne pro kontroverzní téma smrti a mnou rozebraného vtipu. Ale proto, abych uchránila trapnosti ty voliče, kteří mi tu jistě lidsky a čistě napíšou ... Na ten pohřeb si vezmu volno rád.
Radka Kielbergerová
Franze Kafku v Izraeli obvinili, že je nacistou, a popravili ho. Spravedlnost - přirozeně!
Než se tu navždy rozloučím, Kafka nezemřel v roce 2024. Odcestoval do Palestiny a zemřel v Tel Avivu. Všechno je takto:Umělec má probouzet otázky, co se hodí nechat spát. Spravedlnost má vyvěrat z věcí přirozeně. Pak má svou cenu.
Radka Kielbergerová
Poezie nejsou jen rýmy, říkanky nejsou básně. Aneb Hrajem na přání a Herda posílá štípanou
Z básnění na blogu osm let kvetu. Aby se lidový Nezval zaštítil, skromně vysvětlí, že si jen hraje. Vy na to máte přistoupit a kodrcat se sešrotovaným rytmem v drtičce, aby se to vešlo. A říkanky? Umět je je majstrštyk redukce.
Radka Kielbergerová
Pan Fikáček je nepříjemným. Je bohužel vědec a chodí bůhvíproč moc do historie. Izraele.
Je radostí, když se v blogu Idnes nesetkáte jen s milci v přetékání emocí, ale s těmi, co mají fakta jako základ pro hodnocení světa a jeho stavu. Pan Fikáček svým textem jako žabák Nerudův otevírá lebi a ukazuje vědecký přístup
Radka Kielbergerová
Kdo se bojí Virginie Valíkové...a proč se jich bojí ona?
Znáte proměny. To jsem já. Ve dne chlap a v noci ženská. Ve dne chlap, co hledá vztahy věcí světa, v noci ženská, co si řeší ty hezké osobní. I k sobě. Sedni si Veroniko, a nečekej žádné ženské tahy. Je den a mluví s tebou mužský
Radka Kielbergerová
Víme první: Tomáš Flaška je na holčičky!
V obchůdku zbožím galanterním vedle Saloonu stál zády k vstupu lovec Filip, když mu mezi lopatkami zašimral kolt. 'Nevím, co mi chce pan Vracovský přeměřovat a na co se těší. Sděluji, že mu ho neukážu. Já jsem totiž na holčičky!'
Radka Kielbergerová
Je cosi infantilního v užívání emotikonů s plazeným jazykem; pan Milan je s nimi Šťastný
Milan Šťastný mě kdysi objevil, jásavě přitkával až do doby, kdy jsem jemně naznačila, že třaskavou inteligenci si představuji jinak. A že mě nebude žádný nabob Čechoameričan posílat do Osvětimi. Mé komenty pana Šťastného ranily
Radka Kielbergerová
Všichni blogeři včetně pana Flašky a Stejskala ho maj povinně velkýho
Rozmohl se nám tu takový nešvar...ataky zvěstí, že ho má někdo malýho. Ozval se pan Stejskal...a pan Flaška dnes u VV v hydeparku vysvětluje. Nemá na to paní VV dúkaz. Nezná mne a nikdy mne ani mého Mého neviděla!!!
Radka Kielbergerová
Jaroslav Herda v odvážných básních, důmyslně skrytých v násadě od krumpáče
Do titulku se vám nechce rozjímat, kdo je chlap a kdo podělanost sama. Pan Herda se tu léta prezentuje články s přepěknou čteností 10 celých dva a v diskuzi nikoli vlastní pak oceňovanými rozbory. Chlap se však neuděje kloboukem
Radka Kielbergerová
S doutníkem a prstenem pana Sabó o izraelských nárocích na pomstu a o hlavní úloze umělce
Pan Sabó tu svou fotku jistě myslel jako recesi. Není nic tak povedeného jako právě toto v souvislosti s Gazou a mudrci o právech Izraele zajít přes hromady mrtvol kamkoli. Odtažitost pózy pana Sabó je výmluvná. V jádru nechutná.
Radka Kielbergerová
Byly časy Velikonoc a byly hezké
Jsem tu dlouhý čas. Časem uklizená mimo hlavní prostor. Cítím se tu svobodná. Ráda vzpomínám na časy, kdy bylo pro koho tvořit, smát se a kdy se to dobré dalo dobrým nazvat. Ráda jsem kreslila, žertovala, bavila se. Blog se změnil
Radka Kielbergerová
Nojo, pane Fürste, o času by to chtělo celý článek. Aneb kritici, co neumějí psát
Adminům, co někde něco jako kriteria píší, a zdokladovaně makiavelisticky pak hovoří jinak, to někdo vyřiďte. Ale půvabní jsou ti jako letka. Pan Fürst dodal dva články. Jeden o pravopisu, kdy vydí, a pak dnes o letním času. Fakt?
Radka Kielbergerová
Paní Janků, projeďte si, co vám kde visí za kritéria a rady, posíláte-li tam lidi!
Články si po sobě kontrolujte – text s typografickými chybami, překlepy nebo dokonce s hrubkami nelze poutat na hlavní straně iDNES.cz, i kdyby byl sebezajímavější. Zdroj: https://inf
Radka Kielbergerová
Profík se pozdrží arogance a hlavně zná dobře vlastní kodex, Patriku Bango a paní Janků...
Diskuze pod článkem o novém vzhledu Blogu se svezla přesně tam, kde být nemá. Zda to vědí oba admini, těžko říct. Blikat by jim kontrolka měla už proto, k jakým blbostem kontra svá okodexovaná prohlášení se svou vehemencí dostali
Radka Kielbergerová
Doktorská pohádka
Nečekejte majstrštyk Karla Čapka. Čekejte spíš pokus o epigonství ruského Daniila Charmse - tedy surrealismus, co na případné čtenáře klade maličko vyšší nároky. Ale tu pohádkovou biblickou trojku, tu tam najdete. Žádný strach...
Radka Kielbergerová
Filip Vracovský - mužská orchidej mezi páprdy aneb něco na té Kashcheevě je
Napsal blog, odpálil tlačítkem a jedno nechal v klidu, neboť diskutovat s neomylnými páprdy je ztráta času. Že je něco emočně přehnané? Nelíbí se? Trhá to formát pořadu? Ale kvůli tomu se nemusí vytahovat, že je to nabubřelá Ruska
Radka Kielbergerová
Bloger roku, který nejlíp zvládá náběh na vidle?
Babiš je figura, která ty v cajku odrazuje a dodává jim co chvíli štempl. Netřeba soupisek, nejnovější "zmrd" je venku, do toho způsob mafií a putinstylu: Najděte něco. Ale, pane doktore, zanechte otazníku s osobním nahlédnutím
Radka Kielbergerová
Od Pelíšků, pana Fikáčka a hrdinů Mašínů ke Lvu až po jeho hořký ocas
Lvi za námi. Spousta nových tváří, film se proměnil. Nebudu jediná, koho vítězný film netáhne. Budiž jeho vznik. Jako by akademie cítila, že cosi v jádru pudla vadí, nic než vítězství film nezískal. Matylda a Úsvit? Skvělé filmy.
Radka Kielbergerová
Zachraňte od uličních výborů vojína Vlastíka Fürsta
Vlastík Fürst si tu dobu pamatuje a vysvětluje. Prý došly argumenty, papouškují, klaní se Putinovi, nemají rádi Fialovu vládu, touží po totalitě a Izrael je pro ně vřed. Ne, nejste na sjezdu s Husákem. Čtete Vlastíka Fürsta
Radka Kielbergerová
Svět je lepším, když akceptuje ženskou sílu. Je krásná, mnohovrstevnatá, je všude kolem. 1
Než sem dám jeden můj starší článek, kde se vyznávám: Nevadí tolik, že dnešnímu svátku žen se ukrajují minuty. Ženské světlo v tmách, ženská práva, jejich vnímání silnějším muskulaturnějším světem je téma i na zítra, na pozítří...
Radka Kielbergerová
Pan Jiří Turner je Andrejem Babišem, aniž to tuší
Andreji Babišovi se daří víc než svého času Vrchlickému. Kolik ten míval epigonů! A kolik jich bere Babiš! Víc, neboť z obou táborů. Chceš urvat pozornost? Přetřásej důchodce! Není nic víc tak in. Zvol jejich nouzi, nebo je cupuj!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 482
- Celková karma 13,30
- Průměrná čtenost 827x