Jméno Zikmund dnes najdeme v kalendáři, ale můžeme se vsadit, že se kvůli němu žádná zábava jako Pepíkovská nekoná. Ani pouť ne. Vaškové i Jiří, a nakonec i Vavřincové, si tu mohou písknout, jak se mají. Martinové být s nosem nahoru a mávat všem před očima lahví svých svatovín. Nebudou ani kolotoče, ani stánky, ani klobásy, ani tanec. Bude tu jen v hlavě nalistovaná, plameny očouzená, stránka z dějepisu těch starších a rozhořelé srdce těch ještě starších, kteří ho neuvidí v tandemu Hus - Zikmund, ale uvidí jej v tandemu Zikmund a Hanzelka. Tahle záměna jména a příjmení je sice unfér, ale přiznejme, kdo si na toho skvělého chlapa, co věkem nemá daleko ke stovce a který je u nás zaslouženým pojmem se spoustou epigonů - kdo si na něj u Zikmunda právě teď nevzpomněl.
Suplovat tu konečně lépe vykládanou historii a rehabilitovat Zikmunda Lucemburského nechám historiky a odkážu tu bez opisování na stránky Wikipedie. Zcela laicky jen připomenu, že usedá-li kdosi na královský trůn plných padesát let, o čemsi to svědčí. Určitě i ti, co mají stejně jako já něžněshovívavý vztah k mistru Janu Husovi, dnes uznávají, že Zikmund, který dal našemu nejslavnějšímu ,,kacíři,, glejt s ochranou jen na cestu, je vyjma tohoto problematického a národem odsouzeného momentu dnes historiky považovaný za jednoho z nejmodernějších a nejprogresivnějších panovníků tehdejší Evropy. Nemusíme znát tolik, ale měla by nám u toho donedávna oproti Zikmundovi pozitivně vykládaného bratra Václava IV. postačit jistá cholerická nervní neuspořádanost, otazníky kolem psy zardoušené manželky, státnický zájem nevyzrále mělněný radovánkami na Točníku a panovnická slabost věci církve řešit. Neboť právě Zikmund nebyl vůbec z těch, kdo by vyskakování tehdejší církve trpěli. A jestliže Evropě vadí dvojpapežství a učiněný koncil, který to má rozseknout, z dvojpapežství ve výslednici vyrobí trojpapežství, je to vskutku jedna z věcí, která pragmatickénu a politicky osvícenému Zikmundovi vadí. Dlužno tu dodat, že současné pnutí protimigrantské mohlo už kdysi Zikmunda ctít, protože řada jeho politických tahů byla směřována proti Osmanské říši a tureckému nebezpečí. Ve svých vizích a tazích se však často potkával jen sám. Syn mečelámací Elišky však zůstal díky těm, co zapisují slovy i filmem historii, napředlouho pasován na úhlavního nepřítele a jeho osobnosti se více zkoumání ve školách nedostalo.
Pojmenoval ho tatínek Karel, který byl trochu jako pominutý po relikviích a svatého Zikmunda měl lidově řečeno v ostatcích nasbíraného jako kousky porcelánového servisu z cest. Přivezl je do Prahy někdy kolem roku 1356 a nechal je uložit v katedrále svatého Víta. Svatý Zikmund se tak stal patronem Českých zemí.
Tenhle svatý, který byl burgundskýcm králem a zemřel někdy roku 524, měl život poněkud nešťastně spojený s vraždou svého syna. Ale jak je vidět, pochybit můžeme každý. Jestliže se jako on uchýlíme do kláštera ve Švýcarsku, budeme se kát, přemýšlet o své vině, uvědomíme si, že možná ani to synovo intrikaření nebylo pravdou, ukřivdili jsme, synovy smrti zalitujeme, není pro nás až tak úplně pozdě. Takže pokud nás pak na prvního máje zavraždí a hodí do řeky...umřeme alespoň se zapsanou snahou. A zapsaní v rejstříku svatořečených...neboť smrt byla mučednická.
Svatého Zikmunda najdete na Karlově mostě jako figuru sousoší Josefa Maxe z roku 1853 a také jako první sochu zleva ve druhém patře Staroměstské mostecké věže z dílny Parléřovy hutě. Jeho jméno je nepochybně svatou inspirací mamince pana Sigmunda Freuda...jéje, to by bylo psaní!
A protože žádného Zikmunda neznám, nezbývá mi než popřát virtuálně těm údajným čtyřiaosmdesáti statisticky zaznamenaným, co prý chodí po Čechách. A pak jednomu, co leží a patří kamarádce.
A pak jednomu ojedinělému. Je prastarý,úctyhodný a překrásný. Jeho příjmení je Zvon. Je převzácný a mě těší, že jeho hlas se vznášel nad slzami těch, co vyprovázeli na poslední cestě pana kardinála Vlka.
Zikmundům dvounohým mnoho zdraví, panu Zikmundovi mnoho sil svůj život vyprávět a být tu ještě mnoho let jako vzor cestovatelských a obecně lidských ctností. Zikmundům čtyřnohým - kocouřím - lásku dvounožců a Zikmundu zvonivému - ono se to nezdá - opravdu dobré srdce.
Všechno nejlepší.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zvon_Zikmund
Svatý Václav, sv.Norbert a vpravo svatý Zikmund - Karlův most (Josef Max - 1853 - inernet - obrázky)