S Miloslavem Vlkem pod nebem, které je tu pro všechny

22. 03. 2017 15:32:17
Jeden nemá vykrádat, a to ani sám sebe. Navzdory všemu to udělám. Tuhle vzpomínku jsem si ukradla ráda, a to si neodpářu. Nechci. Je jedna z těch, co mi svítívá na cestu a já se k ní furt utíkám. K setkání pod nebem s panem Vlkem.

Bylo ne dlouho po revoluci a já se kolem svátku Marie ocitla až kdesi pod Krumlovem. V Kájově, místě s krásným jihočeským kostelíkem a ještě hezčí loukou. Takovou tou, co šplhá od kostela směrem do táhlého kopce, je široká a podobá se louce ranního návratu z masopustního veselí všech dobrých rodáků pana Jasného. Všech kolem předobrého Františka a Jořky Pyřka,

Ocitla jsem se tam vedle své milované kamarádky Áji, co je věřící v tom nejlepším slova smyslu, je s ní vážno i sranda, a to jí vděčím za to, o čem chci dnes psát. Ale trochu si tu pomohu. Trochu se vykradu.

Bylo vážně nádherně. Bylo modré nebe, které jako by drželo závěrečnou letní vartu a říkalo, ještě budu takové. Ještě budu. Dnes se obzvláště sluším....

Bylo příjemné září, Mariánská pouť a k tomu davu lidí, ke každému z nás v míru těla na trávě promlouval biskup Miloslav Vlk. Jeho slova nebudu citovat přesně, ale uvědomuju si, s jakou vlídnou naléhavostí v hlase je říkal. Asi jako když co nejlíp chcete vysvětlit cestu v Praze někomu, kdo tam stojí s batohem a opravdu neví. A vy se snažíte, protože chcete. A tak nikdy nezapomemnu na slova, že vidět Marii jako něco silného nad námi můžeme, ale také nemusíme. Ba přímo nemáme ji vnímat jako pro nás něco vzdáleného a nedosažitelného. Jako něco nedosažitelně nerovného. Že Marie, že tahleta Marie, je jedna z nás. Je jako my. Obyčejná dívka, které se dostalo jisté naděje. Naděje, že ji potká štěstí, jako může úplně stejně potkat vás. Jakož i my všichni můžeme být pro nějaké štěstí vyvolení. Ona je jedna z vás, říkal. Jedna z vás... a opravdu těmito slovy po poledním slunci nad hlavami kostelů a létajících labutí, kolotočů a stěn smrti naplňoval tenhle pan biskup své hlavní hlásání: Aby všichni byli jedno. A my pak seděli a klábosili a bylo zcela jedno, kdo z nás věří a kdo ne, protože každému z nás je vždycky lépe, když se mu nabídne verze, že není ve věcech sám. A že jsou dobrá nějaká ta podobenství, s nimiž se můžeme ztotožnit, no i takový neznaboh jako jsem já.

Zdroj: http://kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=549993

Je zvláštní, jak se vám v hlavě věc uchová a stane něčím, co jen tak nezapomenete.

Nehraju si na patos, že jsem veškeré kroky pana kardinála Vlka vnímala a život jeho posledních let bůhvíjak sledovala, že jsem se zajímala. Žila jsem kroky svými. Když se ale o Vánocích rozevřela zpráva o té spravedlivé, co všechny stejně odvléká a co v tu ránu byla dotěrně a nepříjemně někde za dveřmi, to se srdce, ruce, hlava zastavily. A nevím, jak to máte, ale mě často obestře taková ta vina, jak co není na blízku - jednoho moc nezajímá.

Žila jsem dlouho v naivní představě, že jakási omluva a přiznání pochybení v kauze Jana Husa je vlastní ideou samého Jana Pavla II. Ne. Bylo to na základě jisté připomínky. A my víme, kdo Vatikán na tuto citlivou českou věc v dobách Desetiletí duchovní obnovy upozornil. Není to třeba pro mne vůbec málo, neboť jsem se za život ocitla v několika hádanicích, že mistr Jan byl potížistou, kázal bludy a že to je pak ale tuze těžké. Což... potížistou byl, prudérním často až k úsměvu, ale ta jeho podstata přece leží jinde. Tu podstatu uměl vytáhnout zcela neprudérní a moderní Havlíček Borovský a uměl ji vytáhnout i pan biskup, či kardinál - Vlk. Jedná se o takové to chlapské... věřím a za tím si stojím a nejsem na prodej.

Myslím si, že život pana Miloslava Vlka byl také takový nějaký a v čemsi společný. Když tenkrát promlouval na té louce do mikrofonu, cítila jsem vážně přesah a necítila se jako v kostele. To nebylo jen tím nebem. To bylo těmi slovy a příjemným tónem a jistou pocítěnou touhou přesvědčit tam každého na té trávě, že dobré je v každém z nás. A že je třeba úsměvu jeden pro druhého. Protože jsme si dokonce úplně rovni i s těmi, o nichž je ta nejčtenější kniha světa. Že to nebe, pod nímž bylo tohle skoro symbolické kázání, je vážně pro všechny stejné, stejné pro všechny. My se koukáme do něj a ono se kouká na nás. Na naše pinožení, na naše radosti a všechno ostatní. Náš pohled do něj je stejný pro toho i tamtoho, černého i bílého a toho vyznání i jiného, i nevyznání, a těchdle peněz i téhle bídy, téhle nátury i tamté. Nebe známe, nebe ano. A moudří vědí, že nějaké to právo a naději na ně má vesměs každý. Slovy klasika - v té nebeské hospodě pán nepán se sejdem. Jde možná jen o to, u jakých stolů. Byť vím, že klasik říká nocleh.

Pane Kardinále, přála bych Vám tohle...a vím, že máte naději. Že totiž u toho Vašeho stolu sedí ti nejlepší štamgasti. Raději by Vás sice viděli ještě tady, mezi námi, ale až přijdete, řeknou Vám určitě - asi trochu smutně: tak vítej, kamaráde. A to er u toho kamaráde bude od některých znít trochu zastřeně a maličko srrandovně. Přeju Vám tuto naději. A pak ji budu mít s mnoha dalšími i já, že je Vám snad dobře.

Autor: Radka Kielbergerová | středa 22.3.2017 15:32 | karma článku: 23.05 | přečteno: 691x

Další články blogera

Radka Kielbergerová

Profík se pozdrží arogance a hlavně zná dobře vlastní kodex, Patriku Bango a paní Janků...

Diskuze pod článkem o novém vzhledu Blogu se svezla přesně tam, kde být nemá. Zda to vědí oba admini, těžko říct. Blikat by jim kontrolka měla už proto, k jakým blbostem kontra svá okodexovaná prohlášení se svou vehemencí dostali

27.3.2024 v 2:44 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 111 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Doktorská pohádka

Nečekejte majstrštyk Karla Čapka. Čekejte spíš pokus o epigonství ruského Daniila Charmse - tedy surrealismus, co na případné čtenáře klade maličko vyšší nároky. Ale tu pohádkovou biblickou trojku, tu tam najdete. Žádný strach...

14.3.2024 v 10:45 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 183 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Filip Vracovský - mužská orchidej mezi páprdy aneb něco na té Kashcheevě je

Napsal blog, odpálil tlačítkem a jedno nechal v klidu, neboť diskutovat s neomylnými páprdy je ztráta času. Že je něco emočně přehnané? Nelíbí se? Trhá to formát pořadu? Ale kvůli tomu se nemusí vytahovat, že je to nabubřelá Ruska

13.3.2024 v 1:55 | Karma článku: 7.52 | Přečteno: 88 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Bloger roku, který nejlíp zvládá náběh na vidle?

Babiš je figura, která ty v cajku odrazuje a dodává jim co chvíli štempl. Netřeba soupisek, nejnovější "zmrd" je venku, do toho způsob mafií a putinstylu: Najděte něco. Ale, pane doktore, zanechte otazníku s osobním nahlédnutím

12.3.2024 v 14:16 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 133 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.56 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 470 Celková karma 14.07 Průměrná čtenost 808

Ráda kreslí, nejraději čte povídky a publicistiku, sleduje dokumenty. Preferuje svobodomyslnost a jízdu na kole.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...