Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To jste jí dal pěkný dárek k svátku žen...

8. 03. 2017 17:11:14
...říká Jaroslava Obermaierová s patosem v očích Jiřímu Sovákovi, kulišácky na něj špulí dvě svetříkem vyparáděná ňadra, zatímco si provinilý v téhle sborovně ne a ne připustit, že by tu dámu s rozteklými líčidly zval na hřbitov.

Tohle z Marečka zná každý. A je i zřetelně cítit, jaký význam v době vzniku filmu ten dnešní mezinárodní svátek měl. Na svátek žen vzpomínáme odlišně. Někdo jako na devalvaci v podobě schůzí, školních akcí, někdo i rád, napsáno o tom bývá mnoho. Anebo se pletu a dost možná, že nic. Anebo málo právě díky okolnostem a okázalostem. A že si pánové Smoljak a Svěrák v Marečkovi do té okázalosti posluhující věcem rýpli, je jasné. Že přidali zároveň tu hezkou podstatu, že ženská je ženskou, a ne strojem na plnění pětiletky, je tu moc milé. Totiž - rafinovaná profesorka, co ubulené Ivě Janžurové s čůrky očních linek tohle erotické papírové pnutí závidí, je tu nabíledni. Jasný pohled zpod brýlí zapíchnutý do terče a k tomu... no píšu to už výš.

Jenže takhle se na to dívám dnes. Nějak si tu musím přiznat, že když zabrousím do časů dítěte, ten svátek pro mne prostě něco znamenal. Řeklo by se - postižená zmermomocněná dětská duše, ale já na to vzpomínám asi ráda.

V družině se vyráběla všemožná papírová proplétaná srdíčka, přání, a domů jsme je nesli jako svátost. Přeskakovali jsme cestou domů proudy vody, které se v jarním tání valily zpod ledových krust, co sluníčku odolávaly v měknoucích okrajích už zcela nestatečně, na trávnících, kolem silnic jsme už nechtěli ten sníh, ty zvrásněné bílé deset centimetrů vysoké kopce sněhu s černými špinavými čepicemi na vrcholcích. Tyhle chudé sněhové pláně, co pro naše sáňkování dávno pozbyly cenu. Nechtěli a zároveň jsme ale ohrnovali nosy nad holými osvobozenými mapami země, kde kromě prvních jaterníků a sněženek polehávaly v zetlelém listí a hlíně promočené odpadky. Odpoledne bylo cítit jaksi víc nervně, protože za to nízké kapesné bylo třeba pořídit taky i narcisky pro babičku a vůbec - dobře to všechno rozpočítat. V květinářství se stály fronty, a já si zpětně říkám, nikdy už člověk nezjistí, jak jsme my děti působily v tu chvíli na prodavačky. Pořád mám za to, že tenkrát, jako by to bylo dnes, tohle muselo být jímavé. A pořád, jako by to bylo dnes, vím, že u dětí jdou některé věci stranou. Vidí jen šťastnou mámu, babičku, tetu, a to prostřednictvím připomínky nás dospělých, co jim svátek vyjevíme. A pak, když je ta chvíle, mají vlastní srdíčko na rozsypání, když to papírové s kytičkou pro mámu vytáhnou a popřejí jí. Oči jim svítí a nezalžeme z nás jediná, že tohle je věc, která nás odzbrojí vždycky. Že nás obestře takový ten moment chvilkové pohádky.

Takhle se na to dívám dnes. Lze tu namítnout, že na tohle přece není nutný nějaký osmý březen. Pravda to jistě bude. Ale já nějak neumím hrát hru, že by mi i dneska svátek vadil, nebo vůbec nic neříkal. Ke vzpomínkám se čestně přiznávám. A je tu ještě jedna věc.

Není přece tajemstvím, že člověk si pro podporu svého bytí na světě vytváří odjakživa všemožné takové zpříjemňovací příležitosti. Že co svět světem stojí, chce člověk mít zastání, chce být trochu na očích, chce, aby měl zastřešení, měl jistotu, aby se zcela vážně vnímal právě jeho problém. Proto i ve Starém Egyptě fungovala všelijaká vymyšlená božstva, třeba bohyně ochranitelka těhotných, proto vznikají jmenné kalendáře, proto vznikají svátky, aťsi všelijaké... Den komplimentů, mezinárodní den ledvin, spermií, zdravého spánku...

Na blogu je vidět, kolik témat se dotýká žen, kolik žen tu o něco křičí, kolik věcí se točí neřešitelně dokola, kolik ženských by potřebovalo zcela obyčejně obejmout a kolik se jich se svými různými věcmi prostřednictvím psaní nějak vyrovnává. Proč nemít svátek?

Když mi ráno přišlo pár esemesek a mně se rozlil ten docela hezký pocit po těle - ne, nebylo to od toho třeťáka, kterým jsem byla někde na řádkách výš - ale stejně (a jistě, že jinak)... malá milá chvilková pohádka.

Všem těm, které o to stojí, přeju dnešek s kytkou, s překvapením, s malými - skoro v návalu dychtivých očekávání - rozsypanými srdíčky, den alespoň s malým objetím, malou esemeskou, a tedy s tou chvilkovou pohádkou.

Tu raději posílám. To kdyby ti vedle vás sice moc hezky zavnímali krásnou Gabrielu, ale jinak pozapomněli. Budiž pro Vás útěcha, že zrovna v tomto případě jim zcela určitě nezbývá víc než jen a jedině pohádka ;)

Všechno nejlepší :)

pohádka a k ní ... jednoduchý výmluvný text v odkazu

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/fleetwood-mac/everywhere-51046

Valentýnské přání - čtverečkované srdce

Autor: Radka Kielbergerová | středa 8.3.2017 17:11 | karma článku: 19.10 | přečteno: 905x

Další články blogera

Radka Kielbergerová

S Miloslavem Vlkem pod nebem, které je tu pro všechny

Jeden nemá vykrádat, a to ani sám sebe. Navzdory všemu to udělám. Tuhle vzpomínku jsem si ukradla ráda, a to si neodpářu. Nechci. Je jedna z těch, co mi svítívá na cestu a já se k ní furt utíkám. K setkání pod nebem s panem Vlkem.

22.3.2017 v 15:32 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 528 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Taková obyčejná podoba lásky

,,Jdi si a nech mne tu, zvykla jsem si, zvyknu si napořád," zakřičela hlasem pronikavým, co rozčísnul zvuk města, co sklouznul do falše a pak...do ticha, se smutnou plačtivou ozvěnou... A dole, na pevné zemi, srocení zvědavců ...

20.3.2017 v 11:51 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 472 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Sto jednička...přichází

Sjely se houfy ze všech stran. Ze všech světových stran. Oslavit, popřát do nové stovky. Pookřát a užít si. Lékaři zajištění, stoly zprohýbané jídlem a pitím, muzika i erotika, terapie, adrenalin, šou. Gatsby chyběl...já a vy ne

1.3.2017 v 6:51 | Karma článku: 18.66 | Přečteno: 583 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Adam Mikulášek

O „blogovém komunizmu“ a jeho nevýhodách

V poslední době se s „blogy o bloggerství“, patrně díky výročí zdejšího portálu, roztrhl pytel. Tak i já jsem se rozhodl přispět svou troškou do mlýna a napsat svůj názor na věc.

22.3.2017 v 9:31 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 399 | Diskuse

Martin Faltýn

Neovlivni.cz kontra Babinský.... pardon, Babiš.

K napsání tohoto blogu mne ponouklo vystoupení šéfredaktorky onoho media, S. Slonkové, druhdy ředitelky MF Dnes "pod Andrejem Babišem" - což je poněkud pikantní formulace. Ale k věci.

20.3.2017 v 19:30 | Karma článku: 20.31 | Přečteno: 663 | Diskuse

Aleš Hodina

Manipulátor Jiří X. Doležal

Jedno české přísloví říká, že kdo lže, ten krade. Ale když lže novinář, krade tím pravdu tisícům lidí.

20.3.2017 v 17:02 | Karma článku: 36.04 | Přečteno: 20219 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Parlamentní listy - Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát

Sdílíte-li Parlamentní listy, zemře jedno hebounké, bezbranné koťátko. Tak zní hláška z facebooku, jíž diskutéři odmítají šířit nejvulgárnější manipulativní bulvár.

20.3.2017 v 9:58 | Karma článku: 26.21 | Přečteno: 2063 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Schyluje se k předčasným volbám?

Na první pohled to celé připomíná českou televizní krizi z přelomu let 2000/2001. Byť jde vlastně o něco docela jiného.

19.3.2017 v 13:00 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 777 | Diskuse
Počet článků 104 Celková karma 18.14 Průměrná čtenost 638

Ráda kreslí, nejraději čte povídky a publicistiku, sleduje dokumenty. Preferuje svobodomyslnost a jízdu na kole.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.