O moučkovém cukru na hlavě a zbytečném strachu
Její vážná tvář se skoro nikdy nerozjasní, a zrovna dnes by se trochu jasu hodilo. Maličkou prodejnou s prostorem za sloupem se totiž rozléhá dětské hádání. Takové to klasické tysi řek a já to neřek a tysi to a já sem to. Jenže v momentě, kdy slyšíte:
,, To je ale, holky, sprostý," a ,,To slovo se ale neříkááá," zbystříte. A uvidíte dvě holčičky s nákupním košíkem, co si jím jedna mydlí do kolen, a pak zády k vám kluka, co tohle tedy říkááá a u toho má moučkový cukr na hlavě. A když se otočí, máte na to stvrzenku.
,, Jé, dobrýý deén, " usměje se doširoka.
Můj známý pruhovaný kluk. Tentokrát v bundě, a napochoduje si to s cukrem na hlavě směr pokladna, tedy ke mně. Odpovím mu hodně potěšená, koukám na ty jeho krásné oči rozsvícené nadvakrát - to i za tu prodavačku, a strkám peněženku do tašky. Ze sklopených očí mne ale naráz vytrhne ječák, takže ty oči docela rychle a poděšeně zvednu. Paní pokladní mává rukama jako šílená a takovou vietnamčeštinou nadává mocným rykem, co zastavuje lidi na chodníku. Zjednodušeně v překladu je to o tom, že tenhle pruhovaný kluk, co ty pruhy dneska nemá, si má ale O Kam Ži Tě přestat hrát na indickou ženu, protože moučkový cukr se na hlavě nenosí. Jinými slovy, určitě spadne, rozpráší se po okolí a bude z toho malér. Jenže na to přichází reakce, která nutně každého odzbrojí:
,, Paní, já si ho držím. Nevím, proč na mě tak strašně křičíte, já jsem vám zatím ješte nic neudělal. A, paní, já nejsem hloupej !"
Zpod brýlí se do těch šikmých očí za kasou zabodává pohled neohroženého metr vysokého chlapa a ruka druháka zatím sází - taky v gestu chlapa - na pult dvacku a hrst drobných jako v nejlepším westernu. Než si posbírám tašky, kluk z prodejny za takového hrděublíženého: Nashledanou - vypochoduje a zmizí pryč. Zkoprněle a dneska zvláště ráda se i já rozloučím a mé tušení mne nezklame: ,,Paní, čekám tu na vás.... to bylo něco, viďte?" odlepí se kluk od zdi a v ruce objímá svou nepoškozenou moučkovou kořist. Tak, to se ví, že se mi chce smát, ale nějak to zfouknu jen do vykuleného podívání a takového přikyvujícího gesta.... Koutky stejně cukají.
A pak jdeme, já se ptám na ty straky, co zkoumal v létě, a on že lítaly a v hnízdě nebyly, a pak vypráví, jak Elišku, co je fajn kamarádka ze třídy, dneska jen tak vystrašil. Ale málo a ona se smála a že se ho nebojí, a najednou se za mne horečnatě schovává a vysvětluje:
,, Paní, tenhle kluk, ten si na mne dovoluje uplně strašně... počkáte, až přejde?"
Kouknu na ,,habána,, takové bajokosedmé třídy a trochu se zastavím. Sukni dnes nemám, ale vlastně právě dělám tu pověstnou máminu. A pak slyším Uf a pak jdem zase dál. A já poslouchám, jak si ani neumím představit, paní, jak tenhle habán, paní, ve škole zlobí. A pak se zastavíme a tenhle pruhovaný kluk, s pruhy určitě někde schovanými v té nabouchané bundě mišelínovských panďuláků, se zarazí a říká:
,, No, já ale taky zlobim, to byste teda taky nevěřila." A tak poctivě povím, že tedy ne, že tomu teda vážně nevěřim a dozvím se: Toteda věřte!
Ale těsně před vchodem do našeho domu se věci upraví. ,, No, já néééže zlobim, paní, já prostě, já prostě, řekl bych, nejsem schopný poslechnout." Maličkaté do rtu kousnuté naklonění hlavy - už bez moučkového cukru místo čepice, a filozofické úvaze věnovaný moment: ,, A to je ale asi jiný, než zlobení, si myslim...".
Jenže pak mi zazvoní mobil a já mu jenom zamávám:,, Nezlob se. Ahoj."
A dál, dál už to možná znáte. Maličko pohybu atletů před bílou čárou, pata, špička, záklon, předklon a gepardí start k cíli maminka a vál na cukroví.
Jednou, až bude víc času, mu musím něco říct. Že vlastně vůbec nechápu, proč se toho habána bojí. Když se tomu opravdu zbytečnému a nečekanému ataku koloniální prodavačky takhle v klidu, v slušnosti a pohotové odvaze nebojácně umí postavit. A pak mu dvě věci neřeknu. Neřeknu, ale budu si je myslet. Že je zaprvé prostě moc fajn kluk, který si, co ho znám, nese nějakou přirozenou rytířskou slušnost na triku a k tomu je mile přemýšlivý a pohotový. Ale hlavně, umí se slušně, ale rázně ozvat, když cítí nespravedlnost. Protože tohle, když je takhle hezky v rovnováze pěstěné už odmala, otevírá nám to dodaleka cestu, na níž můžeme být snadněji sví a být snad i zdravě spokojení.
A, počkejte, ještě za druhé.... škoda, že nejsem Eliška, co s ním po tom školním pruhovaném boku vyroste jako ženská.
odkazy na blogy s pruhovaným klukem:
http://kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=540295
http://kielbergerova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=547894
Radka Kielbergerová
Je Mgr. Valíková alkoholička, nebo není? Stejná otázka: Je ing. Flaška idiot, nebo není?
Článek čerpá ze znění titulku pana Flašky v hydeparku. V perexu pak píše:„Na tuto otázku VV reaguje velmi citlivě a nešetří hrozbami ani trošku.“ Jinými slovy by podle p.Flašky měla VV podsunutý alkoholismus přijmout a nebouřit se
Radka Kielbergerová
Franze Kafku v Izraeli obvinili, že je nacistou, a popravili ho. Spravedlnost - přirozeně!
Než se tu navždy rozloučím, Kafka nezemřel v roce 2024. Odcestoval do Palestiny a zemřel v Tel Avivu. Všechno je takto:Umělec má probouzet otázky, co se hodí nechat spát. Spravedlnost má vyvěrat z věcí přirozeně. Pak má svou cenu.
Radka Kielbergerová
Poezie nejsou jen rýmy, říkanky nejsou básně. Aneb Hrajem na přání a Herda posílá štípanou
Z básnění na blogu osm let kvetu. Aby se lidový Nezval zaštítil, skromně vysvětlí, že si jen hraje. Vy na to máte přistoupit a kodrcat se sešrotovaným rytmem v drtičce, aby se to vešlo. A říkanky? Umět je je majstrštyk redukce.
Radka Kielbergerová
Pan Fikáček je nepříjemným. Je bohužel vědec a chodí bůhvíproč moc do historie. Izraele.
Je radostí, když se v blogu Idnes nesetkáte jen s milci v přetékání emocí, ale s těmi, co mají fakta jako základ pro hodnocení světa a jeho stavu. Pan Fikáček svým textem jako žabák Nerudův otevírá lebi a ukazuje vědecký přístup
Radka Kielbergerová
Kdo se bojí Virginie Valíkové...a proč se jich bojí ona?
Znáte proměny. To jsem já. Ve dne chlap a v noci ženská. Ve dne chlap, co hledá vztahy věcí světa, v noci ženská, co si řeší ty hezké osobní. I k sobě. Sedni si Veroniko, a nečekej žádné ženské tahy. Je den a mluví s tebou mužský
Radka Kielbergerová
Víme první: Tomáš Flaška je na holčičky!
V obchůdku zbožím galanterním vedle Saloonu stál zády k vstupu lovec Filip, když mu mezi lopatkami zašimral kolt. 'Nevím, co mi chce pan Vracovský přeměřovat a na co se těší. Sděluji, že mu ho neukážu. Já jsem totiž na holčičky!'
Radka Kielbergerová
Je cosi infantilního v užívání emotikonů s plazeným jazykem; pan Milan je s nimi Šťastný
Milan Šťastný mě kdysi objevil, jásavě přitkával až do doby, kdy jsem jemně naznačila, že třaskavou inteligenci si představuji jinak. A že mě nebude žádný nabob Čechoameričan posílat do Osvětimi. Mé komenty pana Šťastného ranily
Radka Kielbergerová
Všichni blogeři včetně pana Flašky a Stejskala ho maj povinně velkýho
Rozmohl se nám tu takový nešvar...ataky zvěstí, že ho má někdo malýho. Ozval se pan Stejskal...a pan Flaška dnes u VV v hydeparku vysvětluje. Nemá na to paní VV dúkaz. Nezná mne a nikdy mne ani mého Mého neviděla!!!
Radka Kielbergerová
Jaroslav Herda v odvážných básních, důmyslně skrytých v násadě od krumpáče
Do titulku se vám nechce rozjímat, kdo je chlap a kdo podělanost sama. Pan Herda se tu léta prezentuje články s přepěknou čteností 10 celých dva a v diskuzi nikoli vlastní pak oceňovanými rozbory. Chlap se však neuděje kloboukem
Radka Kielbergerová
S doutníkem a prstenem pana Sabó o izraelských nárocích na pomstu a o hlavní úloze umělce
Pan Sabó tu svou fotku jistě myslel jako recesi. Není nic tak povedeného jako právě toto v souvislosti s Gazou a mudrci o právech Izraele zajít přes hromady mrtvol kamkoli. Odtažitost pózy pana Sabó je výmluvná. V jádru nechutná.
Radka Kielbergerová
Byly časy Velikonoc a byly hezké
Jsem tu dlouhý čas. Časem uklizená mimo hlavní prostor. Cítím se tu svobodná. Ráda vzpomínám na časy, kdy bylo pro koho tvořit, smát se a kdy se to dobré dalo dobrým nazvat. Ráda jsem kreslila, žertovala, bavila se. Blog se změnil
Radka Kielbergerová
Nojo, pane Fürste, o času by to chtělo celý článek. Aneb kritici, co neumějí psát
Adminům, co někde něco jako kriteria píší, a zdokladovaně makiavelisticky pak hovoří jinak, to někdo vyřiďte. Ale půvabní jsou ti jako letka. Pan Fürst dodal dva články. Jeden o pravopisu, kdy vydí, a pak dnes o letním času. Fakt?
Radka Kielbergerová
Paní Janků, projeďte si, co vám kde visí za kritéria a rady, posíláte-li tam lidi!
Články si po sobě kontrolujte – text s typografickými chybami, překlepy nebo dokonce s hrubkami nelze poutat na hlavní straně iDNES.cz, i kdyby byl sebezajímavější. Zdroj: https://inf
Radka Kielbergerová
Profík se pozdrží arogance a hlavně zná dobře vlastní kodex, Patriku Bango a paní Janků...
Diskuze pod článkem o novém vzhledu Blogu se svezla přesně tam, kde být nemá. Zda to vědí oba admini, těžko říct. Blikat by jim kontrolka měla už proto, k jakým blbostem kontra svá okodexovaná prohlášení se svou vehemencí dostali
Radka Kielbergerová
Doktorská pohádka
Nečekejte majstrštyk Karla Čapka. Čekejte spíš pokus o epigonství ruského Daniila Charmse - tedy surrealismus, co na případné čtenáře klade maličko vyšší nároky. Ale tu pohádkovou biblickou trojku, tu tam najdete. Žádný strach...
Radka Kielbergerová
Filip Vracovský - mužská orchidej mezi páprdy aneb něco na té Kashcheevě je
Napsal blog, odpálil tlačítkem a jedno nechal v klidu, neboť diskutovat s neomylnými páprdy je ztráta času. Že je něco emočně přehnané? Nelíbí se? Trhá to formát pořadu? Ale kvůli tomu se nemusí vytahovat, že je to nabubřelá Ruska
Radka Kielbergerová
Bloger roku, který nejlíp zvládá náběh na vidle?
Babiš je figura, která ty v cajku odrazuje a dodává jim co chvíli štempl. Netřeba soupisek, nejnovější "zmrd" je venku, do toho způsob mafií a putinstylu: Najděte něco. Ale, pane doktore, zanechte otazníku s osobním nahlédnutím
Radka Kielbergerová
Od Pelíšků, pana Fikáčka a hrdinů Mašínů ke Lvu až po jeho hořký ocas
Lvi za námi. Spousta nových tváří, film se proměnil. Nebudu jediná, koho vítězný film netáhne. Budiž jeho vznik. Jako by akademie cítila, že cosi v jádru pudla vadí, nic než vítězství film nezískal. Matylda a Úsvit? Skvělé filmy.
Radka Kielbergerová
Zachraňte od uličních výborů vojína Vlastíka Fürsta
Vlastík Fürst si tu dobu pamatuje a vysvětluje. Prý došly argumenty, papouškují, klaní se Putinovi, nemají rádi Fialovu vládu, touží po totalitě a Izrael je pro ně vřed. Ne, nejste na sjezdu s Husákem. Čtete Vlastíka Fürsta
Radka Kielbergerová
Svět je lepším, když akceptuje ženskou sílu. Je krásná, mnohovrstevnatá, je všude kolem. 1
Než sem dám jeden můj starší článek, kde se vyznávám: Nevadí tolik, že dnešnímu svátku žen se ukrajují minuty. Ženské světlo v tmách, ženská práva, jejich vnímání silnějším muskulaturnějším světem je téma i na zítra, na pozítří...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 483
- Celková karma 12,92
- Průměrná čtenost 825x